První turnaj: šest statečných a tvrdá realita

Pamatuji si, jak jsme tehdy vyráželi pěti hráčkách, s obavami, jak to celé vlastně dopadne. V kategorii elévek se hraje 3+1, takže střídačka téměř neexistovala. A výsledky? Čtyřikrát jsme prohráli. Dvakrát jsme inkasovali patnáct branek, jednou dokonce sedmnáct.

Už tehdy se ale ukázal bojovný duch, který dnešní tým definuje. Proti silné Bohemce jsme dokázali vstřelit čtyři góly a padli „jen“ 7:4. Na tým, který vznikl teprve nedávno, to byl jasný signál: holky se nevzdávají.

První půlrok byl náročný. Pamatuji si turnaj, kde dokonce přestali stopovat čas, abychom nedostali ještě více branek. Ani nevím kolik to tehdá dopadlo. Dostali jsme přes 22 golů nebo víc, kdo ví. Tehdá to už ani nikdo nepočítal.  Přesto všude panovala skvělá atmosféra. Kluby nám půjčovaly hráčky, aby nás bylo více, a největší podporu jsme měli z Akademie Mladá Boleslav, které patří obrovské poděkování.

A když už jsme u těch díků – nesmírný respekt patří Tomášovi Jiráskovi, který si tehdy holky doslova vzal za své. Celý rok s nimi jezdil, organizoval, vedl a držel tým při životě. Jak říká Šimon Zmátlo: „Tohle byl opravdový první rok trenéra.“

---

O rok později: tým, který roste před očima

A dnes? Všechno je jinak.
Holky jezdí na turnaje v deseti hráčkách, výhry už nejsou vzácností a góly padají s lehkostí, o které se nám dřív ani nesnilo.

To, co se stalo na posledním turnaji, mě přimělo tento článek napsat.

1. Holky hrály ve druhém koši.
   A v něm odehrály tři naprosto vyrovnané zápasy, které skončily těsnými porážkami, a jeden utkání dokonce vyhrály.
   Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budeme hrát v druhém koši rovnocenné zápasy, nevěřil bych mu.
2. Holky vstřelily 27 branek za turnaj.
   Ano, 27 gólů.
   To jsme nedali ani za celou minulou sezonu dohromady.
   Pro současný tým to možná začíná být běžné, ale tehdy byl každý gól malou oslavou.

A právě proto jsem na holky dvojnásob pyšný. Nejen za výsledky, ale za cestu, kterou ušly. Za to, jak rostou, jak trénují, jak bojují, jak spolu drží.

---

Velké díky

Děkuji všem trenérům, kteří se holkám každý týden věnují a pomáhají jim růst.
Děláte skvělou práci.
A holky? Ty se staly z elévek tým pravých válčnic.

Forografie po prvním turnaji

Fotografie po posledním turnaji 29.11.2025: